Srpen 2010

Úvaha o životě a smrti

31. srpna 2010 v 16:25 | ada.cat |  Veršované pocity
Já například, nikdy bych se nezabila
neb maminku bych tím jistě zahubila
Né, není to jen fraška
zaplakal hořce by můj mladší bráška
Ať přeberu vše zdola i zezhora
zarmoutila bych i kamaráda Viktora
Neb 20 let již se mnou kamarádí
tenkrát jsme ještě byli mladí
Nesetkávám se mnoho se slušností
víc hrubostmi mě lidé hostí
Nouze a Bída návštěvy své u mě střídá
nic platno, že dveře vlčák Blondi hlídá
Stejně si sednou ke stolu
někdy i svorně pospolu...
Na fenu křiknou "Na místo!!!"
Zabydlely se najisto...
I když to vím, že jde to z kopce
nepláču doma na pohovce
Nečekám na zázrak, ni na smrt
ten život není jenom na prd
Stačí i procházka do lesa
tam hned dušička zaplesá
Vím, říkáte si běž s tím do háje
lépe než dopekla je jíti do ráje
Tak neklesejme na mysli
Všem nám to jednou Pán Bůh vyčíslí...

P.S. Jestli má svět jí tedy do - slušně do zadele
Tak tedy směle vlezu do postele
Pak ať se stane to, co má se stát
Já na věčnosti budu sladce spát


V Amalíně

31. srpna 2010 v 11:17 | ada.cat |  Amalín, vesnice a města
Ve vesničce Amalíně
dědeček chtěl zatopit
Babička ho hubovala
že se nemá lopotit

Děda mrknul na babičku
ze špajzu vzal kořaličku
Nalil hned dvě štamprdle
ať babička nebrble

Léto se až za rok vrátí
tu máš babi pro zahřátí
zalezeme pod peřinu
spolu přečkáme tam zimu

Babička se usmířila
polívčičku navařila
Tu máš dědo papání
přeju dobré chutnání

Politici

30. srpna 2010 v 17:31 | ada.cat |  Společné básnění

zapadlova.jana zapadlova.jana - 24.08.10 14:10:54
Tralala to jsem se zas na*****
zapadlova.jana
Politici to jsou *****
Když vidím zprávy, berou mě nervy
Oni mají audiny
my chroupem z lesa maliny
Tohle je na prd velebnosti
chtělo by zpřerážet jim všechny kosti
Potom dát jim mimimální platy
ať pak se ukážou, hoši zlatý
Pak lidé uvěří, že jsou to frajeři
Neb jen ten co umí vládnout s málem
může být v naší zemi dobrým králem
Mě z téhle vlády bolí hlava
Kdepak je zem krále Miroslava?
  
savvana
Země dobrého krále
je jenom v pohádce..
Přehršle těch co pořád *voní málem*
a moře lidí bez práce.
Stejně - libější je vůně malin
než-li splodiny silných audin..
  
zapadlova.jana
Už by konečně lid měl držet spolu
Svrhnout ty vydřiduchy dolů
Říct jednotně já je vykopu
pak naházet je do Jeleního příkopu

:-)) :-))
Bavili jsme se takhle s kamarádkou o politicích

Popletená básnička

30. srpna 2010 v 17:25 | ada.cat |  Básničky jen tak...
Klídek, šetři ať máš za tři
však ta naše neplecha
vůbec na nic nespěchá
Kdo si počká, ten se dočká
povídala naše kočka
Popletenou báseň skládám
lenosti se nepodávám
Raní ptáče bez lahváče
vůbec nikam nedoskáče
Koláče tam prý být měli
ty jsou ale na neděli
V Amalíně v pekáči
tak sahám po lahváči
Had leze z díry
já práskám kníry
tak se zlesa ozývá
neb ten můj je protiva
Jen kdo stejně básnit umí
těmto slovům porozumí
Chtěla jsem být koketa
a je ze mě popleta

O Amalíně

30. srpna 2010 v 17:24 | ada.cat |  Amalín, vesnice a města
Na nádraží v Amalíně
ajzboňák sedí
kočička mu spí na klíně
oba dva si medí

Amalinka peče chleba
nehlídá ho, není třeba
Vnoučky hlídá od rána
a chleba peče pekárna

V Amalíně dedeček
dones košík švestičkek
Chtěl z nich dělat slivovičku
zapomněl však na babičku
Ta jak švestky spatřila
na koláč je vsadila

Všem nachlazeným

30. srpna 2010 v 17:21 | ada.cat |  Básničky - čarodějnice, tajemno, kouzla, Andělé
Ať si dojde do konzumu
zakoupí si láhev rumu
Chce to trochu dezinfekce
ať bail v těle bydlet nechce

Hrnky vyndej z kredence
grog je dobrá prevence
půl na půl, už voda vaří
ruměnec budeš mít v tváři

Oslaď medem oběma
do kamen dej dvě polena
Lžičkou míchej doprava
mít chřipku je otrava

Amalín

30. srpna 2010 v 17:20 | ada.cat |  Amalín, vesnice a města
Ve vesničce Amalíně, chaloupka je maličká
a v ní dneska klídek mají dědeček a babička

Od neděle oběd měli, knedlík i kus masíčka
kus koláče se švestkami, upekla ho babička

Tak se žije v Amalíně, v té vesničce z pohádky
neplyne tam život líně, není tam čas na hádky


Oběti

26. srpna 2010 v 12:28 | ada.cat |  Básně lidí z netu


  • Kenza.Farah Kenza.Farah - 25.08.10 17:31:24
    Oběti
    Strhala bych se pro lásku
    Stavěla hráze z oblázků
    žhnoucí kousky listí, ohnivé pestrosti ztracení
    Svištivé hlasy a lepkavý strach, bez nostalgie navracení
    Tam vždy nalézt skrýš, v záři Večernice pod víčky
    prach havraních křídel, květ bolesti na rukách
    V poryvech větru slyšet harfu hrát,
    Na tváři starého houslisty, ruměnec malovat
    A v hvězdnaté noci vidět sýčky
    Květ bolesti v slonově bledých rukách klavíristy
    S neoblomností bysty, tváří strnolou soucitem
    Hrající žalostnou němohru
    Vypálené slzy zhojit přec nemohu...
    Strhala bych se pro lásku, plula zapomněním
    Kousek srdce na provázku
    ukryla v nočním snění
    Trošku hudby ukrýt v sobě
    a slyšet harfu hrát
    Píseň pro slepé děvčátko zpívati tisíckrát
    I tma je kolikrát sycená žalem
    Pokojně pěje konečné přání
    O dokonalém smíření, jesenném nebi-skomírajícím
    Poslední naději, která se mne týká
    Ospalá spřízněnost ve dvou duších dlící
    Na dveře tlukou a zapomnění neznají
    V ranách osudu moudrost nalézají
    V poryvech podezřívavého vánku - jak hořké se zdají
    Veselé tóny rozleptávající osamění
    Však ne domnění
    Že strhala bych se pro lásku
    A tiché usmíření....

Vypravěč pohádek

26. srpna 2010 v 12:24 | ada.cat |  Básně lidí z netu

dee-dead dee-dead - 25.08.10 16:42:32
Vypravěč pohádek
Do mého světa vstoupil tiše,
snad přikradl se jako stín,
ubral mi dlaní z nočních výšek,
otrhal stonky kopretin.

Vyprávěl pohádky a občas
zčernalé lokty pohladil
a mě ten dotyk trochu roztřás´
a možná taky rozladil.

Trochu se bojím, když mu říkám,
že nenávidím tenhle svět
a přikláním se ke kritikám,
že nemohu mu rozumět.

Až jednou bude moje hlava
víc šedobílá a popelavá
a Ty mi tohle budeš číst,
najdu snad sílu, abych řekla:
"Už je to dávno, otoč list..."

Do nebe

11. srpna 2010 v 17:01 | ada.cat |  Veršované pocity
Sedni a vzpomínej na maminku, má maličká
věř mi že vidí tě, nahoře z nebíčka
Nesmutni, neplakej, to nebyla by ráda
Trápí to maminku, když dceruška strádá
Nemutni, neplakej, však myslí na Tebe
pošli jí polibek nahoru do nebe

Srdcový král

4. srpna 2010 v 16:40 | ada.cat |  Básničky o lásce
Potkal mě v zahradách, řekl mi paní
s Vámi by život snad za něco stál
Potom vzal mou hlavu něžně do svých dlaní
díval se na mě jak srdcový král

Jak šel pak život stále jen dále
král zemi vládnul a panoval
Já měla poznat, že být ženou krále
nebude pohádka, spíš jenom žal

Až u vás zastaví překrásný kočár
z něhož vystoupí Srdcový král
Vzdejte mu hold, podejte pohár
Potom ho nechejte ať jede dál

Neotočím se, odejdu chvatně
ať jinde si vládne Srdcový král
z takových králů bývá mi špatně
pěkně ať odejde si o dům dál

Snad srdce měla jsem věnovat kováři
já měla být královna a on můj král
Potom bych měla teplý ret na tváři
láska by byla náš svatý grál 

Věnováno Bandymu