Touhy a přání

17. června 2010 v 13:53 | ada.cat |  Veršované pocity
Nepatřím do tohoto století
je to snad prokletí našeho rodu šlechtického
já i má matka chtěly bychom návrat do života
století šestnáctého

Žila bych v horách...
chovala zvířata...
pekla bych chleba...
hladila koťata...

Sbírala bylinky a lesní plody
poklady našich krásných hor
zahnala koníka do ohrady
když zdola ze vsi z kostelíka
zaslechla bych chór

Já s matkou, spolu ve svornosti
pečovaly bychom o náš práh
a bratr s mužem
chodili by kovat koně po horách

Kovářská víheň a chlebová pec
pod kamny v ošatce sedí husa na vejcích
žádný kvalt a ze stresu klec
kolem jen láska, mír a smích

Tak se snažím lásku a mír držet doma
smích vůkol lidem rozdávat
křížek udělám  než zkrojím pecen chleba
vím...nelze myslet na návrat

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama