Červen 2010

Zdeničkám k svátku

23. června 2010 v 17:05 | ada.cat |  Přáníčka
Zdeničky dnes svátek slaví
já jim přeji stálé zdraví
Kousíček dortu a vína skleničku
od dětí, manžela velikou hubičku

Také běžím blahopřát
zdraví, štěstí vinšovat
Dárkem nesu básničku
snad potěší Zdeničku


Mini básnička pro milovníky koček

17. června 2010 v 14:18 | ada.cat |  Básničky a rýmovánky pro děti
Kdo by se na svět škaredil
když kožíšek hladí kočičí
kdo jednou kočku si pohladil
ten vždy zas zavolá čičičííí
kocourek tichounce přede v tvém klíně
pohádku kočičí tajemnou
ví víc než ty a chová se vlídně
když vidí tě smutnou a bezradnou

Dědictví

17. června 2010 v 14:15 | ada.cat |  Básničky - domy, věci
Navlékám do jehly barevné nitky
vyšívám křížek za křížkem
pod mýma rukama rozkvetou kytky
na stromě sedí veverka s oříškem

Navlékám nitky do jehly stále
vyšívám různé motivy
vyšiji princeznu i pana krále
sadaře jak sklízí olivy

Navlékám do jehly barevnou nitku
umění staré dala mi babička
na blůzce mívala vyšitou kytku
já byla jsem malá holčička

Babička je v mých výšivkách se mnou
dívá se na mě z nebíčka
navlékám do jehly nitku jemnou
z dálky zní babičky písnička

Bible

17. června 2010 v 14:12 | ada.cat |  Veršované pocity
Řekni mi maminko
copak to čteš?
co v staré knížečce obdivuješ?
proč knížku s křížkem
před světem schováváš?
co je to maminko?
čeho se obáváš?

Bojím se dcero má
lidského posměchu
že čtu si v bibli
pro duše potěchu
ta knížka s křížkem
dnes není moderní
lidé v nic  nevěří
a jsou si lhostejní

Až lidé přestanou
bibli číst úplně...
co potom maminko
na světě nastane?
jen závist a nenávist
bolest a trápení
za naše chování
svět se nám odmění

Neboj se maminko
vždyť tě to těší
ne každý člověk
na světě hřeší
předčítej prosím
ta moudrá slova
co čtou se od věků
znova a znova

Pro smutné anděly

17. června 2010 v 14:07 | ada.cat |  Veršované pocity
Nezoufej děvčátko když je ti teskno
když nad hlavou havraní křídlo ti plesklo
poslouchej co ti tví přátelé říkají
jak zvou tě do houfu jak na tebe mávají

Rozhrň už závěsy stuchlinou páchnoucí
ať zmizí už temnota ty hřej se na slunci
dívej se na svět tak jako my-zvesela
vím že ti zahraje andělská kapela

Když andělům někdy do smíchu není
a černá hmota ničí jim snění...
jsme s tebou Anděli a když jsi v tísni
otevři počítač a honem nám písni



Tato básnička byla složena pro jednu moc smutnou dívku ...temny.andel.

Vzpomínky na dětství

17. června 2010 v 14:05 | ada.cat |  Veršované pocity
Vzpomínám si na chaloupku v malé vesničce
jezdívala jsem tam ráda ke své babičce
voněly tam buchty, kyselo a bramborák
pro uhlí se chodívalo dolů pod barák

Pod zahrádkou za plotem tekl potok malý
a tam jsme si s dětmi ze vsi spokojeně hráli
pod kořeny vrbičky lovili jsme rybičky
někomu občas ráček chytil ukazováček

Zmáchaní a unavení, domů se nám nechtělo
babička nás volávala hnedle jak se setmělo
do postele zahnala nás,  velké raubíře
ta vesnička jmenuje se krásně...
Uhlíře

O lidské duši

17. června 2010 v 14:01 | ada.cat |  Veršované pocity
Co je to duše?
Jen mlhavý opar který v těle přebývá
A proč jí nevidím?
Protože je křehká, tak se ukrývá
Ona se bojí?
Nebojí, jen nechce býti spatřena
Je škaredá? Nebo stařena?
Ošklivá?
To věru není, však jsem si velmi jistá
že duše lidská není vždy jen čistá
Tak duši lze ušpinit?
S takovou duší lze se narodit?
Při zrození člověka duše vždy bez poskvrny je
však záleží jen na něm jak o ní pečuje
Hříchy člověka na duši se odrazí?
Jak poznáš zlo?
Kde se zobrazí?
Hříchy se přeci v očích zobrazí
pohled do zlých očí až v kostech zamrazí
Je možné duši odpomoci
by zlo nemělo ji již ve své moci?
Jen člověk sám se musí kát
všeho zla se varovat
konat dobro v každé době
by s čistým svědomím žil
a s čistou duší spočinul
i v hrobě...

Stýskám si až k pláči

17. června 2010 v 13:59 | ada.cat |  Básničky o lásce
Je mi smutno, drahý muži
na cestu jsi mi dal růži
do okvětních plátků
kanou moje slzy
jsme odloučeni v době svátků
a mě to tolik mrzí

Ty, v chaloupce pod lesem
a já sama v Praze jsem
růže se zdobí mými slzami
snad se mi vysmívá
je jako roucho pošité perlami
kytka marnivá

Koncem týdne budeš zvadlá
a já budu samý smích
pocítíš jak já jsem chřadla
když plakala jsem po nocích
Rozběhnu se do náruče svého muže
co pak bude následovat nedovíš se růže

Dvě stejné ženy

17. června 2010 v 13:57 | ada.cat |  Veršované pocity
Jsme dvě stejné ženy...
jedné matce narozeny
v jeden den a v jedné vteřině
k stejnému prsu přiloženy
spáváme spolu v jedné peřině

Jsme dvě stejné ženy...
však různé máme přátele
první vzývá v masce noci
tajemné síly ku pomoci
druhá s láskou vstává vesele

Jsme dvě stejné ženy...
tak proč jsme každá tolik jiná?
jedna je pilná od časného jitra
druhá je líná-vše až zítra...
kdopak mi vysvětlí čí je to vina?

Jsme dvě stejné ženy...
obě jsme jedna dcera jedné matky
nemůžem být jedna druhou vyhoštěny
jsme v jednom těle dvě různé ženy
svádíme boje...jsou to jatky

Jsme dvě stejné ženy...
každá máme v duši citů změť
kdy budem jedna druhou políbeny?
jsme stejné a tak jiné ženy...
kde najdu Bože odpověď...

Starý příběh

17. června 2010 v 13:56 | ada.cat |  Básničky - čarodějnice, tajemno, kouzla, Andělé
V hlubokém lese mládenec zbloudil
kde sešel z cesty neví sám
přelézal balvany,vodou se brodil
a byl již notně uondán

Zapálil oheň proti líté zvěři
do úst si kůrku chleba dal
jen staré ženy na běsy věří
proč by se v noci v lese bál?

Najednou ze sna vytržen
spatří hlouček krásných žen
jedna se nad ním s touhou sklání
je nádherná až k uzoufání

Mládenec krásou oslepený
uchopí ruku krásné ženy
neví že vstoupil na led tenký
že je ve spárech divoženky

Z náruče v náruč si ho předávají
mládenci síly ubývají
hlava se točí,zalapá po dechu
bezvládné tělo zhroutí se do mechu

Bezvládné tělo našla víla
zželelo se jí mládence
kouzlem mu zivot do žil vlila
on děkoval jí ze srdce

Tento starý příběh
babičky dětem vypráví
jak dobrá víla mocným kouzlem
mládenci život navrátí

Rodiče a děti

17. června 2010 v 13:54 | ada.cat |  Veršované pocity
Někdy myslím na své dětství
když jsem byla maličká
maminka dřela v hospodářství
já hlídala jsem bratříčka

A přece lidé milí
maminka si pro nás našla chvíli
i když měla těžkou práci
věděla že nezájem se nevyplácí

S bratříčkem si povídala
se mnou si zazpívala
pohladila vlásky
dělala to z lásky

Dítě všechno jinak vnímá
jeho dušička je jiná
ví kam chodí skřítci spát
s vílami si chodí hrát

Rozvíjejme v našich dětech
fantazii,tvořivost
časem nám tu péči vrátí
budou nám jen pro radost

Až nám vlasy stářím zbělí
obavy mít nebudem
nezůstanem osamělí
po žebrotě nepůjdem


Touhy a přání

17. června 2010 v 13:53 | ada.cat |  Veršované pocity
Nepatřím do tohoto století
je to snad prokletí našeho rodu šlechtického
já i má matka chtěly bychom návrat do života
století šestnáctého

Žila bych v horách...
chovala zvířata...
pekla bych chleba...
hladila koťata...

Sbírala bylinky a lesní plody
poklady našich krásných hor
zahnala koníka do ohrady
když zdola ze vsi z kostelíka
zaslechla bych chór

Já s matkou, spolu ve svornosti
pečovaly bychom o náš práh
a bratr s mužem
chodili by kovat koně po horách

Kovářská víheň a chlebová pec
pod kamny v ošatce sedí husa na vejcích
žádný kvalt a ze stresu klec
kolem jen láska, mír a smích

Tak se snažím lásku a mír držet doma
smích vůkol lidem rozdávat
křížek udělám  než zkrojím pecen chleba
vím...nelze myslet na návrat


O zvířátkách

17. června 2010 v 13:44 | ada.cat |  Básničky a rýmovánky pro děti
Ve školce

Učí kvočna kuřátka
že nesmí chodit za vrátka
Že je tam prý velice
nebezpečná silnice
-----------------------------------------
O medvědovi

Medvěd spinká v pelíšku
pohodlně, na bříšku
O čem zdá se medvědovi
když v zimě spí, kdopak to ví?
Že vylízal k obědu
velký hrnec od medu
---------------------------------------
Na Vršovické hoře

Na Vršovické hoře
bydlí liška v noře
s ní tam žijí liščata
jsou jak máma zrzatá
----------------------------------------
Kotě

Máme malé kotě
spinká v staré botě
Až se vzbudí, zamńouká
na sousedovic kocourka
Budou si hrát chviličku
na kočičí honičku
----------------------------------------
Myška

U komůrky dvírka
pod nimi je škvírka
Za tou škvírkou bydlí myš

Když večer slunkou zapadne
myšku mlsná popadne
a opustí svou skrýš
-------------------------------------------
Kočičí hrátky

Kočička malá, ráda si hrála
Na dvorku i ve stodole
prováděla kousky svoje
Svoje kousky kočičí
Míco, Micííí, čičičííí
--------------------------------------
Klára a kos

Klára jede na koni
kos sedí na jabloni
zpívá píseň o jaru
přitom hledí na Kláru
----------------------------------------
Hlídač

Na dvorečku bouda stojí
kdo je zlý, ten ať se bojí!
V bodě hlídá pejsek Brok
Vrrr - haf ! Stát!
Dál ani krok!

Vlaky

17. června 2010 v 11:30 | ada.cat |  Básničky - domy, věci
Miluji vlaky noční
a to v každé době roční
miluji staré vochtrovny a koleje
starý hlídač ti vždy horkou meltu naleje
ach, svádějí boj s časem nerovný
staří hlídači a staré vochtrovny...

Lidem už jezdit lokálkou je líno
a chtěli by jen Pendolíno
a rychlost...
a chvat...
to dobré je jen na záchvat
srdečního svalu

Já ve snech lokálku vidím
za to se já vůbec nestydím
že starý pochůzkář Karel
na mě už z dálky mává
a placatku pro zahřátí mi podává

Jsem vandrák který přespal u trati
a noční lokálkou se zas do města navrátí
zatím si užívám neděli
ach, jak smutné pro mě bývá
pondělí...

Navádění k lumpárnám

17. června 2010 v 11:26 | ada.cat |  Veršované pocity
Dnes mám vcelku milý den
i když je mi zima
jak chlapec partou naveden
i ve mě čertík dřímá
mám chuť se městem rozběhnout
na zvonky lidem zvonit
s kytarou do knajpy usednout
a se štamgasty popít
už slyším: Tak se chová žena?
Měla by jsi se ovládat!
A být jak Eva z ráje vyhošťená?
na smích si žádost podávat
Žiji svůj život teď  a tady
když mám chuť na smích chci se smát
a prožít život bez nálady?
nechci se slepým stádem stát
Tak přátelé mí, pojďte se mnou
a na to berte zřetele
že blbnout budem jako malí
a budem skákat s postele
až vezme na nás soused koště
že hlučíme a rušíme
my odbydem ho tímto prostě
že se rádi bavíme.

Starý dům

17. června 2010 v 11:24 | ada.cat |  Básničky - domy, věci
Krásný starý dům v Pražském zákoutí
u něho opilec jehož nic nermoutí
byl kdysi honosný tento starý dům
vcházím a starý opilec nabízí mi rum

V tom starém domě chodba je široká
u stropu klenba, zdobená, vysoká
zavírám oči...
myslím na lidi co k němu měli klíč
kampak se poděli...?
proč odešli pryč...?

A dům tu stojí,i z rozvalin čiší jeho pýcha
opilý stařec už na záda mi dýchá
je životem zchátralý... jako ten dům...
na duši zvětralý... a zase ten rum

Moje rodné místo

17. června 2010 v 11:22 | ada.cat |  Básničky o přírodě
Vpodkrkonoší ve stráni
kde pod lesem se vítr prohání
stojí naše chaloupka malá
fotku jsem do profilu dala
moc ráda jí mám proč...?
podívej se sám
V tom lese rostou křemenáče
po smrku veveruška skáče
jen studánka v lese vyschla
škoda...
bývala křišťálově čistá
Všude krásné lesy, stráně
nad hlavou ti krouží káně
ty stráně senem z bylin voní
komáři se nad rybníčkem honí
život tu plyne klidně, stejně
letos... loni...
A stejně jako před sto lety
dívky si vplétají do vlasů květy
a stařenky se na sluníčku vyhřívají
lidé se tam i přes tři vsi dobře znají
když půjdeš kolem, tak tě pozdraví
každý též na tvůj pozdrav odpoví
všude je klid,pokoj, čisto...
tak to je moje rodné místo

Voják a matka

17. června 2010 v 11:20 | ada.cat |  Veršované pocity

Proč chceš být vojákem?  Ptala se máma
chci pušku s bodákem, hodnost kapitána
jen v první linii budu vždy stát
ničeho, nikoho nechci se bát

A co tvé svědomí? Dí máma dál
Střelil jsi vojáka co proti tobě stál
nebo ho zezadu zbaběle popravíš?
copak mi na tohle chlapče můj odpovíš?

Vojáci,mámo v poli se bijí
kdo střelí dřív,toho nezabijí
Výstřely kolem a válečná vřava
vítěznou armádu nemine sláva

Jak myslíš chlapče můj,já jsem jen žena
i vítězná armáda může být poražena
jak kulku zbloudilou "cosi"zabít nutí
vítězné vojsko čas uvrhne v zapomenutí

A co mi na to teď odpovíš synu?
než dožít se porážky ať raději zhynu
Až pohltí mě studená bezedná jáma
nezapomene na mě má zlatá máma


BMW

17. června 2010 v 11:04 | ada.cat |  Básničky - domy, věci
BMW jsou svatá slova
mít tu káru chceš zas znova
pravdivá jsou slova má
jediné máš dilema
Na léto? Či na zimu?
V naftě? Nebo v benzínu?
Kombíka? Či limuzínu?
Kočkolap? Či pro rodinu?
BMW to musíš mít
pro to auto budeš žít


Vyznání

17. června 2010 v 10:41 | ada.cat |  Básničky o lásce
Můj milý,zvláštně se díváš
co ve svém srdéčku krásného skrýváš?
Víš,že rád tě mám z celé své duše
jen slůvko miluji zní mi dost suše
dnes se tím slovíčkem velice hází
a slůvko miluji stalo se frází
Pojď ke mě lásko má s tebou chci být
v bouřích a pohromách tě svým tělem krýt
chceš-li se tedy mou ženou stát?
Neřeknu miluji...
jen mám tě rád